Tisková zpráva AV ČR: Prestižní časopis Science referuje o objevu českých vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.: tým prof. Jiřího Forejta, objevil první gen obratlovců, který brání předávání dědičných informací mezi příbuznými druhy. Gen Hybrid sterility 1 (Hst1) reguluje činnost dalších genů nezbytných pro tvorbu spermií tím, že modifikuje histony, bílkoviny které se váží na DNA. Rozdíl v tomto genu mezi blízkými druhy myší vede k neplodnosti jejich kříženců. Mezidruhovou bariéru se českým genetikům podařilo překonat zavedením umělého chromozomu s vhodnou („fertilní“) formou Hst1 genu do genomu myši, což vedlo k odstranění sterility kříženců. Poznání prvního genu obratlovců, který zajišťuje mezidruhovou reprodukční bariéru, je důležité pro pochopení vzniku nových druhů a obecně vývoje živých forem v přírodě.
Pan Vladimír Černák 12.12.2009: Pro profesora Forejta a jeho tým: Chápu to tak, že chemické složení genu Hst1 je pro jedince stejného druhu vždy totožné, však když je srovnáván s Hst1 jiného druhu, jsou tyto od sebe odlišné. V této souvislosti by mě tedy zajímalo toto: Je sterilita kříženců při odlišných Hst1 u vzájemně interagujících pohlavních buněk zajištěna vždy (tedy stoprocentně), jedno jak dalece se oba rodiče v onom genu různí? Druhá otázka je asi zatím poněkud nemístná, respektive předčasná, přesto ji položím taky, stačí mi totiž i spekulativní názor nebo předběžná úvaha. Co podle vás může být důvodem (příčinou) změny toho genu v daném organizmu v přírodním prostředí a jak (nebo i kdy) se to může stát, respektive konkrétně fyziologicky uskutečnit? /Mám ovšem na mysli přirozenou (evoluční) změnu toho genu, ne jeho umělou modifikaci experimentátorem/.
